Soudy rozhodují o exekucích v Chomutově (stručný výtah z tisku)

Chomutov, 10.3.2009

Soudy rozhodují o tom, zda exekuce sociálních dávek byly v souladu ze zákonem. Na chomutovské státní zastupitelství dorazilo šest návrhů na částečné zastavení exekucí. Magistrát města Chomutov informoval o tom, že tři návrhy na pozastavení exekucí peněz dlužníků města ze sociálních dávek okresní soud v Chomutově zamítl. O dalších třech návrzích neinformuje, ani se o nich nezmiňuje.

O šesti návrzích rozhoduje víc soudců. “V tuto chvíli je známé rozhodnutí jednoho, který rozhodoval o třech návrzích. Neshledal důvody pro zamítnutí exekuce,” řekl Schuster. Soudce tak potvrdil, že exekutor postupoval v souladu se zákonem.

Podle expertů ale existují dva výklady. Soudci, kteří budou rozhodovat zbylé tři případy, se mohou přiklonit k tomu, který říká, že peníze ze sociálních dávek se postihnout exekucí nedají.

Chomutov, 25.3.2009

Chomutovský okresní soud v dalším případě exekucí sociálních dávek rozhodl, že chomutovský magistrát nepostupuje v souladu se zákonem. Soudkyně uznala minulý týden podle předsedy Okresního soudu v Chomutově Petra Šustra tři návrhy na pozastavení exekucí peněz dlužníků města ze sociálních dávek. Před dvěma týdny ale jiný chomutovský soudce tři návrhy na pozastavení exekucí naopak zamítl. Není tak stále jasné, zda je postup exekutora zákonný, či nikoli.

Chomutov, 26.6.2009

Ústecký krajský soud rozhodl, že sociální dávka v hmotné nouzi je exekucí nepostižitelná. Chomutov s rozsudkem nesouhlasí, chce se proti němu dál soudně bránit.

Bez ohledu na výsledek soudu město podle ní změní praxi vymáhání svých pohledávek, exekuce bude nadále uplatňována mimo úřad.

“To, že exekutor dávku odebral, je nesprávné. Musí zabavenou částku vrátit,” řekl serveru mluvčí soudu Vilém Šetek. Neznamená to ale podle něj, že by exekuce skončila. “Exekuce pokračuje dál, jen jiným způsobem,” uvedl.

Příklad nezákonné exekuce dávek pomoci v hmotné nouzi

Začátkem roku 2009 si šla paní B. vyzvednout sociální dávky na magistrátu v Chomutově, chtěla hned poté zaplatit nájem. Přítomný policista jí vzal po převzetí dávek z ruky občanský průkaz, který jí už nevrátil a předal jej přítomnému exekutorovi. Policisté klientce vyhrožovali pokutou („opovažte se dát ty peníze do kapsy“), nikdo jí neřekl důvod, proč a v jaké výši požaduje peníze, policisté měli pronášet výroky jako: „My se musíme podívat, jestli jste něco neprovedla, abychom vás nezavřeli…“ nebo „Když budete drzá, napálíme vám ještě víc!“.

V tomto případě se má jednat o nezaplacenou pokutu, klientka v době, kdy jí měla být pokuta uložena, měnila sice adresu pobytu, s doručováním problémy nebyly (s doručovatelkou se znají), o pokutě však nic neví, nic jí nebylo doručeno.

Po odebrání dávek zbylo paní B. jen Kč 1.000,- na celý měsíc pro oba s manželem, oba nemají jiné příjmy, nemohli zaplatit nájem ani elektřinu. Paní B. byla po autonehodě uznána jako „zdravotně znevýhodněná“, invalidní důchod nebyl přiznán, úřadu práce musí prokazovat, že si práci hledá, má ale výrazná zdravotní omezení (nesmí jezdit MHD, zákaz práce na směny, nesmí zvedat těžká břemena, trpí epileptickými záchvaty). S manželem mají dohromady příjem pouze 5.200,- a příspěvek na bydlení, manžel byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, údajně proto, že z důvodu péče o manželku odmítl práci na směny.

Paní B. podala vzápětí návrh na částečné zastavení exekuce, tak jako obdobně “postižení” její spoluobčané.  Zatímco však o dříve podaných návrzích rozhodl soud vzápětí (v řádu několika týdnů), v jejím případě se soudní řízení nepřiměřeně protahovalo. Paní B. však nakonec od exekutora zabavené peníze dostala zpět, poté, co u soudů zvítězil právní názor, že exekuce dávek pomoci v hmotné nouzi je v rozporu se zákonem. Nezákonnost svého postupu nakonec uznal i pověřený exekutor sám, když od protiprávního jednání upustil (dávky pomoci v hmotné nouzi již shora popsaným způsobem nezabavuje) a paní B. peníze vrátil. Ti, kteří se proti postupu exekutora včas nebránili, již takové štěstí neměli. Z vlastní iniciativy jim nikdo nic nevrátil.

Příklad nepřiměřené trestní represe

Pan Z. se popral s cizím mužem. Na místo byla přivolána policie ČR a incident sepsala. Druhý den šel pan Z.  za poškozeným, omluvil se mu a domluvili se na uhrazení 11 tis. + pojištění. Sepsali čestné prohlášení, které mají obě strany. Poškozený tentýž den šel na policii a chtěl trestní oznámení odvolat. Policií mu bylo sděleno, že to nejde, neboť jde o trestný čin, který je policie povinna stíhat. Soud uložil v trestním řízení panu Z. trest 300 hodin obecně prospěšných prací,  s čímž pan Z.  souhlasil. Státní zástupkyně podala proti trestnímu příkazu odpor, soud nařídil ve věci jednání, kde panu Z.  uložil stejný trest, státní zástupkyně se opět odvolala. Pan Z. tak nemohl vykonat trest obecně prospěšných prací ještě v zimě, kdy jako stavební dělník měl dostatek volného času. Odvolání považoval pan Z. za šikanozní a diskriminační, proto vyhledal pomoc antidiskriminační linky Ma den pes!, která mu zajistila právní pomoc advokáta. Odvolací soud odvolání státní zástupkyně nevyhověl, vyšší trest, který panu Z. navrhovala, považoval odvolací soud za nepřiměřeně přísný, navíc by nevedl k řádné nápravě pachatele. Za pomoci advokáta pan Z. uložený trest též vykonal a splnil všechny své povinnosti k náhradě škody. Spolupracující advokát však má za to, že odvolání státní zástupkyně nebylo podáno po právu a vedlo jen a pouze ke zbytečným průtahům v trestním řízení. Bohužel není právní prostředek, jak jednání státní zástupkyně postihnout, tato má právo na jiný právní názor.