Výkon trestu odnětí svobody (TOS) – základní poznámky

(výtah ze zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody – ZVTOS)

 

Úvod

 

Z činnosti telefonní linky na pomoc obětem rasové diskriminace a závažného protiprávního jednání „Ma den pes!“ je nám známo, že poměrně často právní, popřípadě i jinou odbornou pomoc poptávají též lidé nacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody. Tyto osoby nemají přístup k jakékoli odborné pomoci po dobu výkonu trestu odnětí příliš jednoduchý, neboť jej omezuje např. režim návštěv ve věznici a další překážky. V naší praxi jsme narazili na některá úskalí související s poskytováním právní i jiné pomoci těmto osobám, o kterých se domníváme, že nejsou příliš známa široké veřejnosti, přesto považujeme za svoji povinnosti na ně upozornit. Dle našeho názoru tak lze předejít některým pochybením, v jejichž důsledku by odborná pomoc nemusela být osobě ve výkonu trestu odnětí svobody poskytnuta včas, znalost příslušných ustanovení předpisů upravujících výkon trestu odnětí svobody pak může zamezit některým nerealistickým očekáváním jak osob, které se ve výkonu trestu nacházejí, tak i jejich nejbližších.

 

Vybrané informace z předpisů upravujících výkon trestu odnětí svobody jsme shrnuli stručně v několika bodech, které uvádíme zde:

 

 

A)    Korespondence (§ 17 ZVTOS)

-          bez omezení možno posílat i přijímat; podléhá kontrole Vězeňské služby (VS), vyjma korespondence s advokátem, státními orgány či mezinárodní organizací na ochranu lidských práv (např. Evropský soud pro lidská práva)

 

 

B)    Telefonování (§ 18 ZVTOS)

-          možno pouze s osobou blízkou „v odůvodněných případech“, navíc na náklady odsouzeného

-          s jinou osobou je potřeba povolení ředitele věznice, je-li to „v zájmu nápravy odsouzeného“ či „z jiného závažného důvodu“

-          VS je oprávněna odposlouchávat všechny telefonáty, nejde-li o telefonáty s advokátem (pozor: advokát by už musel mít od odsouzeného udělenu plnou moc pro konkrétní řízení – telefonát s jiným advokátem tedy podléhá povolení a lze jej zcela legálně odposlouchávat)

 

 

C)    Návštěvy (§ 19 ZVTOS)

-          pouze osoby blízké, nejvýše celkem tři hodiny během jednoho kalendářního měsíce

-          vždy nejvýše čtyři osoby, děti do 15 let musí mít doprovod osoby starší 18 let

-          návštěvy probíhají za přítomnosti zaměstnanců VS („zraková a sluchová kontrola“), záleží ale též na typu věznice

-          zaměstnanci VS mohou návštěvu přerušit či předčasně ukončit

-          ředitel věznice může návštěvu povolit častěji z „osobních nebo rodinných důvodů“; může jít i o jiné osoby než osoby blízké, v takovém případě se  doba návštěvy nezapočítává do doby návštěv osob blízkých (§ 28 odst. 1 vyhl. č. 345/1999 Sb.)

-          nevyčerpaná doba návštěv (tj. co zbývá do tří hodin měsíčně) se nepřevádí do následujících kalendářních měsíců (§ 28 odst. 2 vyhl. č. 345/1999 Sb.)

 

D)    Právní pomoc advokáta (§ 23 odst. 3 ZVTOS)

-          pouze v mezích zmocnění (zákon nijak dále nedefinuje)

-          právo hovořit bez přítomnosti třetích osob a vést korespondenci

Z uvedeného dovozujeme, že pokud advokát odsouzeného nezastupuje v nějaké konkrétní věci, má ve vztahu k odsouzenému stejná práva a povinnosti jako „běžná“ návštěva; návštěva advokáta, který odsouzeného nezastupuje, tedy bude podléhat povolení ředitele věznice. Současná právní úprava nepočítá s možností, že by si advokát vyhledal (ať už sám či za pomoci neziskové organizace nebo rodinných příslušníků odsouzeného) „zajímavý“ případ, odsouzeného z vlastní iniciativy navštívil a např. náhledem do spisu u soudu ověřil některé důležité skutečnosti, dle nichž by se pak rozhodl případ převzít. České soudy zastávají též ve velké většině případů názor, že v trestním řízení nemůže odsouzeného zastupovat jiná osoba nežli advokát, zastupování tzv. obecným zmocněncem je dle tohoto výkladu vyloučeno. Stojí za zdůraznění, že jde o výklad, nikoli o výslovnou právní úpravu. Pokud tedy osoba ve výkonu trestu odnětí svobody zamýšlí např. zpochybnit rozhodnutí soudu v trestní věci, na jehož základě byla do věznice umístěna, je nucena už na samém začátku vyhledat právní pomoc advokáta (např. žádostí o určení advokáta adresovanou na Českou advokátní komoru). Jiná osoba než advokát, byť by jednalo o právníka s bohatou praxí a vysokou úrovní odborných znalostí, právní pomoc v tomto směru poskytovat nemůže, omezení zde vyplývají už třeba ze shora zmíněného režimu návštěv ve věznici.

-          rozhovor s advokátem se uskutečňuje ve zvláštní k tomu určené místnosti; návštěvu advokáta je třeba oznámit 24 hodin předem (§ 34 odst. 7 vyhl. č. 345/1999 Sb.)

 

 

E)    Účast mj. nevládních organizací na naplňování účelu trestu (§ 43 ZVTOS)

-          na základě povolení generálního ředitele Vězeňské služby nebo ředitele věznice mohou tyto organizace, „se kterými odsouzený udržuje styk“ přispět k plnění účelu výkonu trestu

-          po dobu výkonu trestu se zástupci organizací mohou stýkat s odsouzeným a získávat informace o výkonu trestu (§ 74 vyhl. č. 345/1999 Sb. výslovně počítá s možností individuálních návštěv odsouzených – zřejmě se myslí i mimo vymezenou dobu pro „oficiální“ návštěvy)

Dle našeho názoru není v uvedených předpisech jasně vymezeno, zda jedna organizace může též udržovat styk toliko s jedním odsouzeným či zda musí mít např. komplexní program na pomoc odsouzeným a jejich nápravu. Jasná není ani schvalovací procedura, a to včetně její délky. Odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody se tak nemusí dostat včasné pomoci od nevládní organizace; přitom může jít o nevládní organizaci, se kterou odsouzený udržoval kontakty např. před nástupem výkonu trestu odnětí svobody, jíž proto důvěřuje a tato může přispět i k jeho nápravě.

 

 

F)     Přerušení výkonu trestu (§ 56 ZVTOS)

a)      formou odměny „za dobré chování“ – až na 20 dní v každém roce (započítává se do doby výkonu trestu)

b)      „pro naléhavé rodinné důvody“ – až 10 dní v každém roce

c)      v případě potřeby „neodkladné zdravotní péče“ – na dobu nezbytně nutnou

Ve všech případech rozhoduje ředitel věznice.

 

 

G)    Výkon trestu u matek nezletilých dětí

-          žena může mít ve výkonu trestu u sebe dítě zpravidla pouze ve věku do tří let

-          po vyjádření orgánu sociálně právní ochrany dětí může být odsouzené prodlouženo přerušení výkonu trestu až o deset dnů za účelem návštěvy dítěte, které bylo svěřeno do výchovy jiné osoby

 

 

Řád výkonu trestu odnětí svobody (vyhl. č. 345/1999 Sb.) – stručný výtah

 

§ 4 odst. 2 – odsouzený může mít u sebe písemnosti související s trestním řízením (zřejmě se rozumí související se všemi trestními řízeními, která proti němu byla či jsou vedena)

§ 7 odst. 1 („umísťování odsouzených“) – co nejblíže místu pobytu blízkých osob

§ 7 odst. 2 – pokud nemá odsouzený peníze na informování blízkých o svém umístění do konkrétní věznice, informuje blízké osoby věznice na své náklady

 

§ 51 - Zajišťování vnitřní bezpečnosti ve věznici s dohledem

-          ředitel věznice může odsouzeným povolit pohyb mimo věznici k účasti na akcích kulturně výchovných a osvětových, sportovních a bohoslužbách a k návštěvám zdravotnických či jiných léčebných zařízení – odst. 3

-          návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla bez dohledu zaměstnance VS; jednou za dva týdny může ředitel věznice v souvislosti s návštěvou odsouzenému povolit dočasně opustit věznici na dobu nejdéle 24 hodin – odst. 5

 

§ 52 – Zajišťování vnitřní bezpečnosti ve věznici s dozorem

-          ředitel věznice může odsouzeným povolit pohyb mimo věznici k návštěvám zdravotnických či jiných léčebných zařízení (jako všech dalších povolení k opuštění věznice zde musí být dán předpoklad, že toho odsouzení nezneužijí) – odst. 5

-          návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla bez dohledu zaměstnance VS; jednou za měsíc může ředitel věznice v souvislosti s návštěvou odsouzenému povolit dočasně opustit věznici na dobu nejdéle 24 hodin – odst. 8

 

§ 53 - Zajišťování vnitřní bezpečnosti ve věznici s ostrahou

-          není povolen pohyb odsouzených mimo věznici, odsouzení pracují zpravidla v prostorách věznice nebo na střežených pracovištích

-          návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla za dohledu zaměstnance VS; jednou za dva měsíce může ředitel věznice v souvislosti s návštěvou odsouzenému povolit dočasně opustit věznici na dobu nejdéle 24 hodin – odst. 7

 

§ 54 - Zajišťování vnitřní bezpečnosti ve věznici se zvýšenou ostrahou

-          odsouzeným se nepovoluje volný pohyb uvnitř věznice ani při plnění pracovních úkolů

-          návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla za dohledu zaměstnance VS (povolení opustit věznici za účelem či u příležitosti návštěvy je u těchto typů věznic vyloučeno)

 

§ 55 - Zajišťování vnitřní bezpečnosti ve věznici pro mladistvé

-          velmi omezené možnosti pohybu mimo věznici (např. odsouzení pracují zpravidla na pracovištích uvnitř věznice)

-          návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla za dohledu zaměstnance VS

 

 

Závěrem:

 

Jsme si plně vědomi, že shora uvedený stručný přehled není ani zdaleka vyčerpávající, pokud jde o práva a povinnosti odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody. To ani však nebylo účelem tohoto přehledu, kde jsme se zaměřili především na možnosti kontaktu s odsouzenými a možnosti poskytování právní a jiné odborné pomoci těmto osobám. Shora naznačené informace by měly sloužit pouze k získání základního přehledu pro všechny, kdo odsouzeným zamýšlejí pomáhat a zatím s tím nemají žádné zkušenosti, případně též jako základní informace pro odsouzené samotné.